Mgr. Tomáš Zemánek

Mgr. Tomáš Zemánek

Mgr. Tomáš Zemánek je fyzioterapeut s více než dvacetiletou praxí, který se dlouhodobě specializuje především na práci s těmi nejmenšími dětmi – od novorozenců a nedonošených dětí až po děti předškolního a školního věku i adolescenty. Je spolumajitelem a jednatelem terapeutického a rehabilitačního centra Fyzio Beskyd ve Frýdku-Místku, kde zároveň působí jako zástupce vedoucího fyzioterapeuta. Současně se věnuje výuce studentů fyzioterapie jako odborný asistent na Ostravské univerzitě a Univerzitě Palackého v Olomouci a je spoluzakladatelem a lektorem vzdělávací platformy Fyzio Beskyd EDU.
Významnou část své profesní dráhy spojil s prací s dětmi s těžkými diagnózami a kombinovanými vadami, mimo jiné během působení ve Fakultní nemocnici Olomouc a v Dětské léčebně Vesna v Janských Lázních, kde pracoval s pacienty s nejzávažnějšími neurovývojovými a pohybovými poruchami. Ve své praxi se dlouhodobě zaměřuje na ranou diagnostiku a terapii dětí s poruchami psychomotorického vývoje, včetně dětí s neurovývojovým hendikepem, dyspraxií, senzorickými a percepčními poruchami. Specializuje se především na ranou diagnostiku podle Prechtlovy metody a ve své terapii využívá koncepty Vojtovy metody, Bobath a Baby Bobath konceptu a Neurovývojové stimulace.
Odborně se dále specializuje na oblast orofaciální regulace a související problematiku u dětí. Absolvoval odborné kurzy zaměřené na dětskou osteopatii, problematiku KISS syndromu a je absolventem kurzů Cranio Facial Therapy Academy® (CRAFTA®). Dlouhodobě se věnuje také problematice přetrvávajících primitivních reflexů – od kojenců až po děti předškolního a školního věku – a jejich vlivu na posturální stabilitu, motoriku, orofaciální oblast a celkový psychomotorický vývoj dítěte.
Je autorem vlastního diagnosticko-terapeutického konceptu Handling jako terapie a spoluautorem odborného kurzu Primitivní reflexy – jejich význam v diagnostice a terapii posturálních a pohybových poruch. Ve své práci propojuje ranou diagnostiku, neurovývojové principy a mezioborovou spolupráci s cílem co nejdříve ovlivnit vývoj dítěte, a to zejména u dětí s rizikovým nebo patologickým vývojem.